Domašín u Dobrušky
Založení obce
Ves Domašín leží v podhůří Orlických hor, 3 kilometry východně od Dobrušky. Prvotní poučení o této obci nalezneme v Ottově slovníku naučném, kde se Domašín uvádí jako ves v hejtmanství Nového Města nad Metují, v okresu Opočno. Fara a pošta se nacházely v Dobrušce. V r.1890 bylo v Domašíně 80 domů, kaple, jednotřídní škola a kamenné lomy. Žilo zde 443 obyvatel. K vesnici patřily také samota U Boroviny a samota Studánka s poutnickou kaplí.
Jméno vsi bylo většinou odvozeno od jejího zakladatele. Zde pravděpodobně od jména Tomáš (Tomašin dvůr), nebo od zakladatele Domacha. Ves Domassin se objevuje už v r.1544; později z tohoto jména vzniklo pravděpodobně dnešní Domašín.
Pro nedostatek písemných zpráv nelze s určitostí zjistit, kdy byla obec Domašín založena. Do 11.-12.století byla zdejší krajina pokryta hlubokými lesy, kterými vedla odbočka Kladsko-polské obchodní stezky. Při ní se nacházela trhová osada Leštno, k jejíž ochraně sloužily dva strážní hrady, jednak na kopci Chlumu nad dnešním Podchlumím (pravděpodobně to byl předchůdce opočenského hradu), jednak hrádek na Cháborách.
R.1157 byl u Vysokého Újezdu založen cisterciácký klášter sv. Pole, jehož mniši zde prováděli první kolonizaci mýcením lesů a zakládáním ojedinělých sídel, pozdějších vesnic. Takto si řád zajistil trvalé příjmy. Klášter byl zničen za husitských válek r.1420.
V této době byly od Dobrušky směrem k horám pouze lesy, místy přerušené cestami spojujícími osamělé dvorce, např. cesta vedle Domašína k Brtvě a Bačetínu. Okrajové lesy patřily vrchnosti; na jižní straně katastru byl les města Dobrušky, sahající až k Miškovu. Ten byl v druhé polovině 17.století postupně kácen a tím se získala orná půda prodávaná domašínským sedlákům. Na přídělech u Studánky a na Opukách tak vznikaly nové chalupy.
Počátky obce spadají pravděpodobně do doby první kolonizace, kterou zde prováděli cisterciáci z kláštera sv. Pole v 13. až 14.století. Některý z prvních osadníků nejspíše přišel z Moravy, protože již od nejstarších dob se uvádí jméno Moravec.
Zdejší krajinu získal v druhé polovině 13.století panský rod Drslaviců (zřejmě koupí nebo výměnou). Jeden člen rodu se usadil v Dobrušce a přijal jméno pánů z Dobrušky, kterým přešla do rukou velká většina majetku cisterciáků. Zůstalo jim jen několik vsí (Bačetín, Sudín, Kamenice, Mnichová a některé obce v okolí kláštera). Mutina z Dobrušky povýšil r.1320 trhovou ves Leštno na město.
V té době se na místě tehdejších samot začínaly zřejmě zakládat vsi tzv. lánovým systémem. Katastr obce Domašína byl vklíněn ze dvou stran mezi katastr města Dobrušky a oddělen silnicí mezi Domašínem a Dobruškou. Z tohoto umístění lze usuzovat na dvě možnosti vzniku obce; buď že zde již stála osamělá sídla a obec byla založena na starém místě lánovým systémem, nebo byla založena přímo na novém místě.
Domašín byl založen v návesním typu. Existuje několik různých typů plánovitě založených obcí; nejběžnější jsou: silniční (Bohuslavice), potoční (Kounov, Mělčany), návesní a rozptýlené (Spáleniště) a sloučení typu silničního a potočního (Ohnišov). Formy návesního typu vesnic byly: okrouhlice (Trnov), vsi s protáhlou návsí, tvaru protáhlého obdélníka, tvaru velkého L, protáhlého trojúhelníka apod. Domy narozdíl od silničního bývají v návesním typu těsněji seskupeny vedle sebe, čímž naznačují někdejší parcelaci. U vesnic silničních se mohlo přistavovat v prostorách mimo osadu, kdežto u návesních osad uzavřený půdorys obce nutil ke stavbě domů pro druhorozeného syna přímo v zahradě otcovského domu.
Náves tvaru dlouhého obdélníka byla zastavěna po obou stranách selskými sídly a na horním konci ukončena rybníkem, vedle kterého byl později zřízen ještě jeden. Největší usedlosti seskupené kolem nynější kaple tvoří nejstarší část obce ležící při podélné návsi (počínajíc č.1). Na východ odtud se nacházely většinou menší usedlosti, které byly také založeny později. Velké usedlosti mají obytné a hospodářské budovy upraveny v uzavřený dvůr, zatímco malá stavení mají lineární úpravu (čelem k návsi nebo k silnici bez patrného, budovami uzavřeného dvora).
Náves byla původně nezastavěná, ale při intenzivní kolonizaci v druhé polovině 16.století se začala zastavovat chalupami. Šířka návsi se zmenšila i pozdějším zřizováním zahrádek. Počet osadníků při založení obce byl pravděpodobně větší než deset. Podle prvního urbáře panství Opočenského z r.1542 bylo v Domašíně patnáct obyvatel.
První historická zmínka o Domašíně pochází z r.1493 ze zemských desek, kde je v seznamu obcí Opočenského panství uvedeno při majiteli Janu Jencovi z Janovic: „Domašín, co tu má Jan z Janovic od Samuela z Hrádku.“
Tehdy totiž patřily dvě třetiny obce k panství Frymburskému a třetina k panství Opočenskému. Jan z Jenovic postoupil panství Opočna r.1494 Mikuláši Trčkovi z Lípy, do jehož majetku přešlo později i panství Frymburské.