Domašín u Dobrušky
 

Významní rodáci

Josef Václavík

Josef Václavík se narodil r.1855 v č.45. Působil jako lékárník v klášteře Milosrdných Bratří v Novém Městě nad Metují. Zemřel r.1921.

Jindřich Hencl

Jindřich Hencl se narodil r.1858 v Domašíně č.67. Jeho otec, kovář Ferdinand Hencl, se přistěhoval z Plasnice v Orlických horách. Najal si kovárnu „U Hejzlarů“ v č.40 a v letech 1856-1857 si vystavěl chalupu s kovářskou dílnou v č.67. Když se vrátil Jindřich Hencl z cest po světě, vzal si Barboru Koutskou z Bílého Újezdu a začal provozovat kovářské řemeslo. Jako jeden z prvních vstoupil do Sboru dobrovolných hasičů, který byl tehdy v Domašíně založen. Protože si ve vsi zřídil druhou kovárnu Jan Rejzek, byl Jindřich Hencl brzy nucen svou kovárnu prodat a i s rodinou se odstěhovat. Po řadě stěhování skončil v Kocbeří u Dvora Králové, kde si najal kovárnu. Nakonec se přestěhoval k dceři Anně a zeti Josefovi do Doubravice. Vynalezl řadu strojů zlepšujících výrobu, z nichž na některé získal i patent.

Sestrojil např.: „pluh k orbě do celku s dvěma pohyblivými křídly po hřídeli, stroj, kterým lze orati do celku a současně možno jím hned i kultivovati, hrobkovati, zoranou půdu hned rozřezati a zároveň vláčiti i válcovati a trojpluh, kterým může zemědělec orati do celku k jedné straně, a kterého může použíti ale i co harku na podmítání strnisek, a potom i zase na orbu hlubokou pomocí výměny těles“

Jindřich Hencl sepsal své paměti do knihy „Vzpomínky starého kováře“, která byla vydána r.1932 v Doubravici u Dvora Králové. Vytiskla ji Henclova tiskárna v Praze. Jedná se o čtivé dílo, v němž se odráží charakter doby, kdy Hencl působil, a dozvídáme se z ní mnohé o tom, jak se tehdy v Domašíně žilo.

Antonín Rejzek

Antonín Rejzek se narodil r.1859 jako syn rolníka Jana Rejzka v č.16. Byl to biskupský vikář, osobní děkan a farář v Borové u Poličky. Na kněze byl vysvěcen r.1884. V r.1921 odešel na odpočinek do Lubné u Sebranic (okres Litomyšl). Zemřel 21.září 1930 v Litomyšli, kde je také pochován.

Václav Kotyška

Václav Kotyška se narodil r.1864 jako syn Jana Kotyšky č.5. Po vystudování práv se věnoval literární činnosti. V Ottově nakladatelství v Praze pracoval jako statistik, topograf a redaktor. Napsal „Úplný místopis království Českého“ a vytvořil i novou mapu Království českého. Zemřel na odpočinku v Dobrušce.

Josef Jarkovský

Josef Jarkovský, syn rolníka Josefa Jarkovského č.1, se narodil r.1865, vystudoval na doktora medicíny a stal se c.k. štábním lékařem v rakousko-uherské armádě. Mnoho let působil v Nevensině v Hercegovině. R.1918 odešel do výslužby. Zemřel v Novém Městě nad Metují.

Václav Melichar

Václav Melichar se narodil r.1885 v Domašíně v č.44 jako syn chalupníka Josefa Melichara. Absolvoval rychnovské gymnázium a Filozofickou fakultu v Praze. Byl členem redakce Národní politiky. Působil také jako hraběcí vychovatel a profesor v Praze. Byl povolán do 1.světové války a stal se příslušníkem československých legií v Rusku v hodnosti podplukovníka. Není známo, kdy zemřel

Josef Cvrček

Josef Cvrček se narodil r.1895 v Domašíně č.29 jako syn chalupníka Josefa Cvrčka. Absolvoval učitelský ústav v Poličce (r.1914) a poté učil v Dobrušce a v Krčíně. V letech 1915-1918 se účastnil jako domobranec 1.světové války. Po ní učil na škole v Bačetíně a od r.1923 v Dobrušce. V letech 1948-1960 působil jako okresní školní inspektor pro okres Dobrušku. V padesátých letech vedl dobrušské muzeum, pracoval také v městském archivu. V Kulturním kalendáři města Dobrušky (1960-1966) publikoval řadu článků věnovaných dějinám Dobrušky a okolí. Zemřel r.1966 v Dobrušce.

Václav Dvořák

Václav Dvořák se narodil v r.1893 v č.31 jako syn chalupníka Vincence Dvořáka. Už jako chlapec se chtěl stát knězem. „Při pastvě stavěl z kamenů oltář a přioděn starou loktuší sloužil mši svatou a dával ostatním klukům hostie z nakrájených jablek.“ [16] V r.1925 byl vysvěcen na kněze a 12.července 1925 sloužil v chrámu sv. Václava v Dobrušce první mši svatou (tzv. primicii), které se zúčastnilo velké množství věřících.

Antonín Rejzek

Antonín Rejzek se narodil v Domašíně č.67 v r.1895 jako syn vesnického kováře. Jeho otec pocházel ze starého selského rodu usedlého v Domašíně č.17 od r.1696. Vyučil se u otce kovářskému řemeslu a po jeho smrti v r.1926 provozoval živnost v Domašíně, aby nemuseli místní rolníci jezdit s prací jinam.

V r.1926 bylo nařízeno vést povinně pamětní knihy, a proto začal vyhledávat prameny a prozkoumávat bývalý soudní archiv v Opočně. Několikrát navštívil i Zemský archiv a Archiv ministerstva vnitra v Praze. Řídící školy František Klazar jeho záznamy zpracovával a psal do pamětní knihy. Po jeho smrti v r.1937 převzal Antonín Rejzek vedení kroniky.

V r.1957 se stal okresním archivářem v Dobrušce. V letech 1957-1960 byl tajemníkem MNV v Domašíně. Jako archivář měl možnost probádat Státní archiv v Opočně, Státní archiv v Kuksu a Státní archiv v Zámrsku; své poznatky zpracoval do dvou obsáhlých dílů Historie obce Domašína. Zemřel r.1977 v nemocnici v Opočně.